PO

2.7.

Odjezd 8.00h

Německo

Seznam věcí na expedici

Odjíždíme ráno v 6h a valíme po dálnici směr Praha, Teplice, Drážďany, Peenemünde, zastávka u Teplic a u kdesi na dálnici u Berlína na odpočívadle

Důležité kontakty:
Velvyslanectví ČR v Německu:Wilhelmstrasse 44,10117 Berlin-Mitte
tel.: 0049 30 22 638-0,
fax: 229 40 33
e-mai:berlin@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/berlin
Provozní hodiny: po-pá 7.45-16.15

D-Camping Pommernland poblíž Peenemünde

30EUR

54°04'59"N,13°53'50"E - Pommernland

Po mnoha hodinách cesty dorážíme do campu a hned na motoru našeho Nissana dáváme ohřát řízky. To se dělá tak že se řízek v alobalu strčí do motoru, zaklapne se trochu víko a podepře se horčicí. A za 10min se může servírovat. Naše mamka jen kulí oči jak si chlapi dovedou pomoct. Jo my se neztratíme :-)

ÚT

3.7.

D-Peenemünde

foto foto

54°8'10"N,13°46'00"E - parkoviště Peenemünde
54°34'24"N,13°39'45"E - Königstuhl

Přijíždíme do areálu bývalé základny a jak jinak než že si to šněrujeme na parkoviště na nábřeží kde je zakotvena ponorka Juliet U461. Platíme parkovné na 1h páč když nás načapou tak jsme měli snahu, jenže jsme si to jako blbě naplánovali a parkovné jako samozřejmě jak jináč doplatíme, když nás nečapnou tak jsme ušetřili několik hodin na parkovném. Je zde raketové muzeum II.War-možnost návštěvy ponorky na vodě v zálivu-prohlídka fabriky na výrobu raket, dále dělový a raketový strážní křižník v zálivu před fabrikou a mnoho dalších exponátu jako letadla, rakety, voj.technika apod. Téměř vše prolézáme a po návštěvě základny ještě hledáme odpalovací místa raket V1 a V2, jenže se zamotáváme do silniček v oblasti tak, že nakonec končíme na nějakém letišti kde je malé muzeum na volné ploše s velkým letadlem jako exponátem a tak jedeme raději směr terminál Sassnitz vyměnit si voucher za lístek na trajekt do Švédska, chvílu okukujeme technické zařízení terminálu a v odpoledne už hledáme někde blízko trajektu camping. Našli jsme ho na severu Rujány(Rugen) a ještě ten den vyrážíme na pochoďák ke známe královské vyhlídce Königstuhl kde jsme si prohlídli chráněné území a muzeum a nakonec i tu vyhlídku. Vstupné na vyhlídku bylo mastné asi 10EUR/os. Do campu zpět dorážíme schváceni pozdě večer a jdem hned spát páč ráno ve 3 odjíždí trajekt se 30km vzdáleného Sassnitzu. Ten večer nemůžu usnout, je to v řiti, asi myslím na to jak ráno všechno stihnout. Kdyby jsme to zapíchli rovnou  bez ubytování na parkovišti trajektu tak věřím tomu že usnu i v autě.

D-Camping Kruger

Kruger camp

Dorfstraße 5 d
18551 Lohme /
OT Nipmerow
GPS: 54°34'07"N,13°36'54"E

ST

4.7.

Trajekt-Sassnitz-Trelleborg

Ceník 2007

foto

54°29'09"N,13°35'04"E - terminál

Ráno ve dvě už musíme být na seřadišti a ve 3h přijíždí trajekt, vykládájí z něho kamiony, os.auta a nakonec i celé vlaky. naloďujeme se zdárně a asi ve 3,30h vyplouváme. Na trajektu všichni chrápou třeba i pod stolky na zemi, na chodbách, každej si z auta vzal nahoru polštář a deku jenom my ne. Chyba, až příště.

http://www.scandlines.se/SEFront/

Švédsko

Diplomatické zastoupení

ČR ve Švédsku:
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, Stockholm 11432
tel. 0046/844 042 10 

e-mail: stockholm@embassy.mzv.cz

www.mzv.cz/stockholm
úřední hodiny:

pondělí – pátek 9 – 11 hodin

Otváracie hodiny obchodov: Po-Pia 09.00-18.00 Hod; So 09.00-16.00 Hod. Vo veľkomestách sú nákupné domy v určité dni otvorené do 20.00/22.00 Hod, niektoré aj v Nedeľu 12.00-16.00 Hod. Na vidieku sa obchody a benzínové pumpy zatvárajú o 17.00/18.00 Hod.

Kultura- červenec - Hudobné slávnosti na jazere Silja.

Pri vstupe do domu sa vyzúvajú topánky. Považuje sa za slušné počkať s pitím kým hostiteľ pozdvihne pohár a vysloví prípitok. Nazdravie sa povie "Skĺl". Po jedle sa poďakujete tomu, kto pripravil jedlo so slovami »Tack för maten

V reštauračných a hotelových účtoch je zarátaný poplatok za obsluhu, takže extra sprepitné sa neočakáva

Lékařské ošetření

Vyhledejte nejbližší ambulanci, nemocnici nebo smluvního oblastního/privátního lékaře a předložte Evropský průkaz zdravotního pojištění (nebo Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění)

Seznamy smluvních lékařů jsou k dispozici v lékárnách.

Náklady na stomatologické ošetření budete muset zaplatit sami.

Léky

Léky obdržíte v lékárnách na recept, který vám vystaví lékař.

Nemocniční péče

Pokud je onemocnění závažné, obraťte se přímo na nemocnici s Evropským průkazem zdravotního pojištění (nebo s Potvrzením dočasně nahrazujícím Evropský průkaz zdravotního pojištění). Pohotovost – akutmottagningen.

Za ošetření zaplatíte následující spoluúčast

Lékařské ošetření 100–300 SEK

Ambulantní akutní ošetření cca 250 SEK

Léky cena do 900 SEK: 100 %, cena od 900–4300 SEK: 10 %–50 %, max. 1800 SEK/rok

Hospitalizace 80 SEK/den

Úhrada nákladu

Pokud jste z jakéhokoliv důvodu museli zaplatit péči v hotovosti, uschovejte si originály účtů a po návratu do ČR se obraťte na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna vám náklady proplatí do výše, kterou by uhradila švédská strana. Na tuto úhradu budete muset určitou dobu počkat. Pokud účet nepřesahuje 1000 EUR, můžete svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu obdržíte v relativně krátké době.

Nesmí se dovážet syrové maso, vejce, brambory.

Mládežnícke ubytovne

Švédske mládežnícke ubytovne (Vandrarhem) sú väčšinou umiestnené vo viacúčelových budovách. Niektoré sú však aj v starých panských domoch. Sú bez obmedzenia veku. Izby sú 2- a 4-posteľové a izby pre rodiny. Sú vybavené spoločnou kuchyňou. Všetky mládežnícke ubytovne sú v lete otvorené, niektoré aj celoročne. Cez deň sú poväčšine zatvorené. Miesto si môžete rezervovať medzi 08.00-09.30 Hod a medzi 17.00-22.00 Hod. V lete sa odporúča rezervovať si posteľ vopred.

Většinou je pobyt v ubytovni obmedzený na 5 nocí. Adresy ubytovní sú uvedené v knihe medzinárodných mládežníckych ubytovní a v iných podobných publikáciách.

Camping
Vo Švédsku je veľa dobre vybavených kempingov a označených táborísk. Väčšinou sú umiestnené na brehoch jazier a pri mori. Mnohé z nich majú požičovňu člnov, bicyklov, tenisové ihriská, minigolf a sauny. 50 kempingov sa nachádza v horách, 12 z nich je na tej strane Polárneho Kruhu, kde slnko v lete nezapadá. Vyše 180 miest je vybavených zariadeniami pre telesne postihnutých. Medzi 1. Júnom a 15. Augustom sú všetky kempingové zariadenia otvorené. Mnohé z nich otvárajú už v Apríli a Máji. Vyše 200 miest je otvorených aj cez zimu, hlavne v lyžiarskych oblastiach.

Cena za prenocovanie v pripravenom stane, alebo v obytnom prívese je na európske pomery nízka. Na niektorých miestach sa však extra platí za použitie spŕch a kúpeľní.
Je potrebné mať pri sebe kempingovú kartu (Campingkort). Ak ju ešte nemáte, môžete si ju kúpiť v prvom kempingu. Jej platnosť potom trvá celú sezónu. Medzinárodné kempingové preukazy sú tiež platné. Švédske kempingy patria k najlepším v Európe.
Táboriská ,ktoré sú každoročne kontrolované švédskym zväzom cestovného ruchu, sú rozdelené do troch tried: 3 hviezdičky: Všetky zariadenia ako uvedené pri kempingoch, okrem toho 24-hodinová stráž, pošta, auto-umyvárka, kaviareň, možnosti varenia, programy na volný čas ako aj spoločenská miestnosť.
2 hviezdičky: denná stráž, oplotené územie je v noci osvetlené, telefón, prípoj elektriny pre obytné prívesy, odtoková rúra, zásuvky pre holiace strojčeky, stánky a obchod s potravinami.
1 hviezdička: každodenné inšpekcie, zábradlie pri vchode, smetný kôš, pitná voda, WC, horúca voda na umývanie, sprchy.

Stanovanie vo voľnej prírode je, okrem rolí a pasienkov, tiež prechodne povolené.

Treba dbať na to, že motorové vozidlá smú jazdiť len na spevnených povrchoch.

Ďalšie informácie získate od zväzu švédskych kempingov: Sveriges Campingvärdars Riksförbund (SCR) Box 255, S-45117 Uddevalla.
Plynové bomby je treba si radšej doviezť, pretože je problémom ich kúpiť.

Kempingové kabíny
sú dobrou alternatívou k stanom a obytným prívesom. V 350 táboriskách je 4400 obytných kabín. Majú 2 až 6 postelí, možnosti varenia. Je potrebné si so sebou priniesť spacáky alebo prikrývky.

PHM-11SEK nafta

za palivo v kanystrech se platí clo 5.6-6SEK a nesmí se dovést více jak 30 l v kanystrech. Pumpy pokud mje zavřeno mají autamatické tankování jinak je otevřeno

od 7-19h. Nafta se prodává jen někde!!!!!!!!!!

Ubytování

Ve Švédsku je přibližně 800 kempů. Kempy jsou rozděleny do kategorií od 1 do 3 hvězdiček. V roce 1996 by měly být zavedeny 4 a 5-ti hvězdičkové kempy.
Ve většině kempů se platí za stanoviště (auto, karavan nebo stan a nelimitované množství osob). Průměrné ceny za stanoviště jsou tyto:
* 90 - 105 SEK
** 100 - 180 SEK
*** 140 - 200 SEK
***** 200 - 300 SEK
K ubytování ve
většině kempech je nutné mít švédskou kempinkovou kartu, která je k dostání ve všech kempech, kde je potřebná za 90 SEK.
Volné kempování je ve Švédsku povoleno. Je však nutné udržovat pořádek, odnést všechny odpadky atd. Je nutné udržovat také nejméně 150-ti metrovou vzdálenost od obydlí, či získat souhlas majitele.
V mnoha kempech jsou malé chatičky, které si lze pronajmout. Mají většinou
2 až 6 postelí a cena na den je 250 - 700 SEK.
Adresa, kde lze získat další informace:
Svenska Campingvärdars Riksförbund
P.O. Box 255
451 17 Uddevalla
tel.+ fax: (46) 522-6424 30
e-mail: adm@scr.se
internet: http://www.camping.se

SWE-Trelleborg

SWE-Linkoping
-letecké muzeum

58°24'38"N,15°31'27"E - Linkoping muzeum parking

Muzeum je zavřené na následující dny pracovního klidu: Nový rok, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční, první květen, letní Eva, Štědrý den, první svátek vánoční a silvestrovský večer. Muzejní expozice se vždy otevře na velikonočním pondělí, švédský národní den- šestý červen, letní den, všechny svátek ( první sobota v listopadu) a Štěpána.

Otevírací doby
každou středu a v sobotu v 14.00. Tyto dny nemusí být rezervované předem

Sept May: Tues- v neděli 12.00 - 16.00
Červnový Aug: denní 10.00 - 17.00 

Po 4h plavby ráno vplouváme do terminálu Trelleborg a po krátké tlačeníci v podpalubí obrovské lodi vyjíždíme v koloně po rampách ven a z přístavu, směr vnitrozemí Švédska. Krajina je holá, pastviny a rozeseté farmy v červeném nátěru po okolí. Vypadá to jako kdyby Švédi jinou architekturu pro své domy ani nechtěli. Silnice jsou široké a mají odstavný širší pruh po kterém se dá i jet. Zde když se totiž blíží nějaké rychlejší vozidlo tak mu všichni na ten pruh uhnou aby ten řidič mohl dostat snáze pokutu za rychlou jízdu. Pokud není upraveno značkami jinak tak jsou rychlosti 80-80-50. Ale naštěstí v méně o bydlených oblastech je to upraveno značkami klidně na 120km/h na okresce ve vnitrozemí a přes vesnice 70km/h. Řekl bych že jsem tam najel nejrychlejší průměr za celou dovolenou tj. 103km/h. U nás se mi daří 60km/h.

Ze začátku prší jako z konve, později se to trochu roztrhává a je pod mrakem. Jedeme směr Linkoping kde je letecké muzeum které chceme ještě dnes stihnout, páč je otevřené jen ve středu a v sobotu od 15h pro veřejnost. Je totiž ve vojenském prostoru a tak má přísnější návštěvní režim.

Letecké muzeum v Linkopingu má jedinečnou sbírku vojenských letadel, datování z r.1912 přes II.válku až do moderních časů jako třeba Gripen. Náš Míša leze do kopkitu a chce foto. Je tam i letecká knihovna a archiv. Muzejní  knihovna a archiv obsahuje literaturu, kresby a fotografie spojené s létáním. Toto je otevřené pro veřejnost, ale tím že muzeum je položené ve vojenském prostoru návštěvy se musí být rezervovat měsíc předem a nebo se trefit do středečního termínu a to je náš případ. Výstava zahrnuje objekty z vojenské letecké základny, letecké motory, telekomunikační vybavení, letecký provoz- regulační zařízení, vysílače a radary, kamery, záchranné vybavení, vozidla a zbraně. Jsou tam dokonce sbírky z uniforem a modely letadel, simulátor a věci spojené se životem v leteckých silách. Před muzeem je vystaveno  mnoho moderních stihacích a průzkumných nebo dopravních letadel včetně legendárního pozorovacího hydroplánu Cattalina. Mamka na nás čeká dvě hodiny v autě páč ji takový věci fakt neberou. Hledáme na místě potom camping kde bychom konečně dospali deficit odpočinku. Daří se na kraji města a i když zase prší jen nám to fakt jedno.

SWE-camping Gllyttinge-Linkoping

58°25'16"N,15°33'42"E

ČT

5.7.

SWE-Stockholm

SWE-Uppsala

59°19'30"N,18°04'33"E - parkoviště na nábřeží
59°19'49"N,18°5'29"E - Vassa
59°51'32"N,17°37'55"E - parking Uppsala katedrála

Ráno vyjíždíme za deště na dálnici do Stockholmu a po pár hodinách dopoledne vjíždíme do tohoto města ve stresu, páč hned u vjezdu nám začla blbnout navigace. nějak se dostáváme do centra a nakonec se daří nastartovat navigaci a po krátkém bloudění nacházíme parkoviště hned u královského paláce na nábřeží. Fotografujeme si jako každý panáčka v budce u královského paláce a s ostatním davem čekáme na slavnostní výměnu strážních jednotek před královským palácem. Vojáčci se střídají, mají na sobě srandovní historické uniformy se zlatými helmicemi a-la starý Řím a vůbec vypadají jako utržení z cirkusu. No nic u nás na hradě jsou přeci taky takoví. Třeba jsou vycvičení opravdu k ochraně krále když jsou jeho garda. Za břinkotu řízné dechovky na sebe pořvávají, slyšíme dokonce i ženské ostré povely a záhy celá prča končí, dechna odchází, Japonci i my zaklapneme své digitální záznamová zařízení a jdeme úzkou uličkou směrem do starého centra města které je opravdu hezké. Kupujeme si tady na památku švédskou pomalovanou figurku koníčka která se stala symbolem tohodle velikého státu jako třeba u nás krteček, že? Mamka ještě pomazlí trpaslíka na ulici a přicházíme k našemu vozu a co vidím! Za sklem mám pokutu za parkování bez placení! Honem nasedat a pryč odsud dokud výběrčí nepřiběhne si svý mrzký peníz zasloužit! 400SEK pokuta je uložena navždy do šuflíku auta a máme nachystanou výmluvu že neumíme švédsky a že jsme si mysleli že nám dali za sklo nějakou zaručenou výhru v místní loterii či co. Odjíždíme směr Vassa muzeum kde konečně platíme parkovné opět stylem že 1h bohatě stačí. Vassa muzeum je nejstarší restaurovaná válečná loď, která se potopila zanedlouho po opuštění přístavu roku 1628. No a teprve v dnešní době se jí podařilo nalézt a vyzvednout ze dna což trvalo 3roky a restaurovat. Je to jediná zachovaná loď ze 17. století na světe. Super špica! Platíme 80SEK/os. Je to fakt zážitek a fotíme jak vo život. Nachází se zde víc jak 95% původních částí korábu a je zdobená stovkami vyřezávaných soch. Byla to admirálská válečná loď s několikasetčlennou posátkou. Je to jedna z největších turistických atrakcí na světě. V muzeu je devět příbuzných expozicí (např.rekonstruované podoby z lebek zemřelých námořníků), obchod a dvě kina a restaurace. Film o lodi Vassa se promítá v 16 jazycích. Otevřeno denně 9.30-19h, čt. 10-17h, Stř. 10-20h. Po prohlídce vyjíždíme asi hodinu ze Stockholmu na sever páč je zrovna odpolední dopravní špička. Dost hustý. Nebejt navigace tak teda fakt nevím.

Navečer přijíždíme do Uppsaly, univerzitního města s nejvyšším kostelem ve Švédsku. Zvenku to okukujeme, kostel je už zavřený takhle pozdě odpoledne (uvnitř jsme to neviděli tak aspoň foto z internetu) a tak se vydáváme na kraj města do campu.

Vstup je bez poplatku do nár.muzea

foto, foto, foto, foto, foto

SWE-camp Firishov-Upsala

58°52'17"N,17°37'05"E

PÁ

6.7.

SWE-UMEA
odbočit na Mo i Rama-vyhlídková silnice

Cestujeme na sever po dálnici která má charakter 2+1-1+2 tj.dva proudy tam a jeden proti a pak opačně. Všude kolem je les kamení a les. Celkem nuda cesta. Pár mělkých jezer jenž vznikla ústupem ledovce. Ve městě UMEA odbočujeme z dálnice a čeká nás nádherná cesta s vodopády-vyhlídkovou cestou z UMEA odbočkou ve VANNAS přes VINDELN až po FARJSTUGAN.Zde potkáváme na cestě prvního divokého soba. Jsou  domestikovaní a proto chodí po kraji silnice, páč je to po ní rychlejší a snažší.a poměrně bezpečnější. Neumí česky a tak se nám nechtějí uhnout. Zde nastává poprvé problém že se musí hlídat stav paliva. Ony totiž venkovské pumpy nemají dost nafty a ještě ke všemu tady na severu jsou pumpy od sebe vzdáleny třeba 200km. To že nemají dost nafty je pochopitelné. Kdo by jezdil v takový zimě jaká tady dokáže být na zamrzající naftu, že? Večer přijíždíme do campu vedle peřejí Storforsen a tady poznáváme, že to nebude prdel. Miliony komárů nás drží v neustálém pohybu a ve střehu. Ještě že jsou naše stany vybaveny moskitiérou! Naše české repelenty jsou na hovno a na zaručený cestovatelský fígl namazat se olejem do petrolejky Citronelou jsme si ji zapoměli koupit. Ještě existuje zaručenější fígl a to je: nacpat se B komplexem, a ten jsme samozřejmě s sebou taky nevzali. Prej se prvně potom chčí žlutá sračka, ale v potu a naší krvi jsou látky, které fakt komárům nechutnají a tak ani nebodaj .

SWE-Camping Storforsen

foto

65°51'29" N, 20°25'17" E

PÁ

6.7.

SWE-Storforsen peřeje u Bredselu

65°51'05" N, 20°24'09" E

Ráno vyrážíme na největší peřeje v severských státech, jsou na řece Pite. Jsou dlouhé celkem 5 km a klesají o 82 metrů. Na posledních 600 metrech padá voda o 50 metrů níže. Při jarních povodních zde protéká až 1000 m3/s vody. Před 8500 lety zde bylo moře, zem byla stlačená velkou vrstvou ledovce. Před 7000 lety zde byla již jen mořská zátoka a tak se vytvořilo mohutné ústí řeky do moře, ze kterého postupně vznikly tyto peřeje. Peřeje ale byly fantastický, jsou to největší peřeje Skandinávie. Voda je zde usměrněná umělou hrází aby nevalila do krásných lagun ve kterých mají místní borci udělané hudební podium a diváci si opékají maso na rožních kolem v té nádherné přírodě. Super. Ať žije ABBA! Po vycházce odjíždíme směr dálný sever podél nádherných močálů obklopených barevnými mechy. Tyto močáry jsou ale domovem miliard komárů! Přijíždíme do místa Jokkmokk.

foto, foto, foto, foto, foto, foto

SWE-Jokkmokk

66°36'18"N,19°50'31"E

Zde navštěvujeme lesní kostel kde jsou dokonce WC pro turisty, okoukneme interier a pak hurá naproti do laponského muzea kde se nesmí fotit. Moc pěkné národopisné muzeum ukazuje život místních Sámů jak se probíjeli drsným životem takhle vysoko na severu. Dnes Sámové jezdí na čtyřkolkách do práce v lese, s motorovou pilou na zádech. Jo civilizace i zde působí nezadržitelně. Před jejich domy stojí mercedesy a terénní ameriky. Vůbec se zde chytají americká auta. Oblíbené jsou hlavně velké Chevrolety

SWE-vyhlídkový vrch Dundret (823 m) u Gallivare

67°05'59"N,20°36'40"E

Počasí nám moc nepřeje ale přesto vyjíždíme na vrh Dundret kde je srub s kavárnou nesoucí poetický název Björnfällan (past na medvědy). Odtud je prý výhled na celou desetinu země. My dnes vidíme jen mlhu a tak se vracíme dolů pod mraky nafotit podled na okolí a zajet se podívat se do hutního městečka Gallivare.

SWE-Gallivare
čti Jeliváre

foto

67°10'33.85"N,20°40'0.14"E 

Obrovský železný důl— těžní otevřená jáma-důl na surovinu pro švédskou ocel.

Je centrem v oblasti rudných nalezišť Malmberget a Koskullskulle, kde žije celkem 25 000 obyvatel. Atraktivní nádraží z 19. století.

Máme v plánu vlést na samý okraj obrovské těžní jámy a popř. tam namířit proud. Ovšem problém. Těžební  společnost má celou jámu oplocenou s výstražními cedulemi a až po celkem dlouhé době se nám-Míšovi a mě-nepozorovaně daří proklouznout dírou v plotě poblíž nějakého skanzenu a udělat aspoň špiónskou fotku. Namočit do jámy nemáme ale už odvahu. A tak pokračujeme opět hezkou krajinou dál na sever do oblasti důlních center kolem Kiruny.

SWE-Jukkasjärvi

foto

67°50'57"N,20°36'30"E

JUKKASJÄRVI Asi 21 km východně od Kiruny a 200 km severně od severního polárního kruhu se nachazí městečko Jukkasjärvi s četnými rekreačními chatami, skanzenem a nejstarším laponským kostelem z roku 1609, v němž se dochoval nezvyklý svítící (?) oltářní obraz od Brora Hjortha z Uppsaly, kterého proslavily především církevní obrazy. V místě se pořádají projížďky v peřejích řeky Tornälv, dobrou kuchyni nabízí Jukkasjärvi Wärdshus. Na březích Torne stojí staré domy, zčásti ještě s původním vybavením. V srpnu se zde koná výroční trh pořádaný už od 17. století. Je zde pohádkový ledový hotel "Ice Hotel" otevřený do 20 dubna--Začalo to všechno 1989 s uměleckou výstavou "typ ic"-dnes se spotřebuje od 4000 čtverečních metrů, 3 000 tun ledu a 30 000 kubických metrů sněhu, přenocovalo zde 11000lidí a bylo zde již 33000 návštěvníků... Tehdy v roce 1989 japonští ledoví umělci navštívili Jukkasjarvi, a to mělo za následek ledovou uměleckou výstavu, která byla moc diskutovaná a publikovaná v tisku. Stovky návštěvníků se podivovaly 60 m2 uměleckým galeriím které byly pojmenované Artic Hall. Jedna noc, nějací návštěvníci strávili večer na sobích surových kůžích - a druhý den ráno oni byli velmi nadšení takto strávenou nocí. A nápad Icehotel se zrodil! My ovšem Ice hotel nenavštívíme páč je léto, že?

SWE-volná divočina za Abiskem

Rodině se moc nechce spát v neznámé severské divočině, ale nic nám jiného nezbývá. Lukáš a Míša si bere do stanu mačetu a obranný sprey kdyby nějaký sněžný králík chtěl narušit jejich klid.

NE

8.7.

SWE-Abisko kaňon-rezervace

68°19'03 " N, 18°44'03" E

Ráno necháváme auto na parkovišti u turist.informací a jdeme po značené cestě směr přírodní rezervace-procházka podél kaňonu po dřevěnným chodníku nebo je možné vyjet na nejbližší horu Njulju lanovkou. Jdeme ale pěšky. Sněhem ozdobené vrcholy, jezero Torneträsk s četnými ostrůvky v  hloubce pod námi a konečněLaponská brána, nepřehlédnutelné sedlo, kterým prý Laponci v minulosti hnávali svá stáda sobů. Dojdem asi za dvě hodiny tohodle pochoďáku do poloviny, po cestě se fotíme na hezkých místech, krásně barevné mechy a když dorážíme k větším peřejím jenž stojí za to a s hukotem se valí do úzké štěrbiny kaňonu tak dál už se nám fakt nechce. Všichni se zde na cestě zdraví Hay a naše děti samosebou zdraví všechny "dobrý den". A najednou se ozve taky "dobrej den". No potkat tady Čechy je fakt náhoda! Pokecáme a jdeme zpět páč nejsme žádní fanatičtí lezci a bolí nás už docela nohy. Dolů už pak scházíme pěkně po svých kolem říčky tvořící nesčetné vodopády a průrvy. Na parkoviště dorážíme značně utrmácení. Ale bylo to hezký! A jedem do Narviku v Norsku.

foto, foto, foto, foto

NORSKO

Velvyslanectví ČR v Norsku:
Fritzners gate 14
0244 Oslo
tel.: 004722 12 10 31

e-mail: oslo@embassy.mzv.cz

www.mzv.cz/oslo
úřední hodiny:

pondělí – pátek 7.45 – 16.15h

„Rorbu“ dovolenka
Rorbu je chata alebo útulňa používaná rybármi počas zimnej sezónny na lov tresiek. Je vybavená všetkými dôležitými vecami. Počas leta je prenajímaná turistom. Je to najlacnejší druh ubytovania. Väčšinou sú tieto chaty či útočišťa postavené na vode. Ak si chytíte k tomu ešte aj vlastnú rybu, výrazne to cenu za dovolenku zredukuje ;-).

Lékařské ošetření
• Vyhledejte smluvního praktického lékaře Národní správy pojištění (Rikstrygdeverket), resp. místního úřadu pojištění (Trygdekontoret). Při ošetření je třeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění (nebo Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění).

Léky
• Léky obdržíte v lékárnách na modrý recept, který vám vystaví lékař, při předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (nebo Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění).

Nemocniční péče
• Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař.
• V akutních případech je možné se obracet přímo na nemocnici s Evropským průkazem zdravotního pojištění (nebo s Potvrzením dočasně nahrazujícím Evropský průkaz zdravotního pojištění).

Za ošetření zaplatíte následující spoluúčast
• Lékařské ošetření – všeobecný lékař: 114 NOK – pres den, 168 NOK – večer, v noci, pres víkend
• Návštěva lékaře doma: 170 NOK – pres den, 290 NOK – vecer, noc, víkend
• Ošetření specialistou vždy 201 NOK
• Stomatologie 100% spoluúčast
• Modrý recept 36 %, max. 400 NOK/předpis
• Jinak barevně provedený recept 100 %
• Hospitalizace zdarma
• Děti do 7 let vše zdarma

Úhrada nákladů
• Pokud jste z jakéhokoliv důvodu museli zaplatit péči v hotovosti, uschovejte si originály účtů a obraťte se s nimi na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Ta vám náklady proplatí do výše, kterou by uhradila norská strana. Na tuto úhradu budete muset určitou dobu počkat. Pokud účet nepřesahuje 1000 EUR, můžete svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu obdržíte v relativně krátké době.

Domovy mládeže /internáty/
• V Nórsku sa nachádza cca. 100 internátov, z ktorých niektoré sú otvorené počas celého roku. Ostatné sú domy s apartmánmi umiestnené v tesnej blízkosti školy alebo univerzity a sú otvorené len počas letnej sezóny. Mnohé z nich počas sezóny poskytujú ubytovanie aj pre turistov. Skupiny musia dať vždy zálohu na rezerváciu. V mnohých zariadeniach je možné zapožičať s spacie vaky. Všetci sú tu vítaní, ale členovia Norwegian Youth Hostel Association /NUH/, alebo podobnej asociácie v ostatných krajinách, sú uprednostňovaní a majú nárok na zľavu. Medzinárodné členské karty si môžete zakúpiť vo väčšine internátov. Internáty sú radené do skupín od 1-3 hviezdičkové. Raňajky sú v cene cca. NOK 50-60. Bližšie informácie môžete získať zo sprievodcovskej príručky, alebo priamo z Norkse Vandrehjem, Dronningersgt 26, 0154 Oslo1.

Norsko je mimořádné svým protáhlým kapkovitým tvarem, rozšířeným zejména na jihu. Počet obyvatel v Norsku je 4 220 686, což jej řadí mezi malé státy Evropy. K návštěvě Norska občané České republiky potřebují pouze platný pas a bez víza zde mohou zůstat 90 dní. Do Norska je povoleno dovézt 1 litr lihovin, 2 litry vína, 200 ks cigaret nebo 50 doutníků nebo 500 g tabáku. Potraviny je možné dovážet pouze v konzervách do 5 kg na osobu. Dovoz a vývoz deviz je limitován hranicí 25 000 NOK. Peněžní jednotkou je norská koruna (NOK), která se dělí    na 100 ore. Bankovky existují v hodnotách 50, 100, 500 a 1000 NOK a jsou vyzdobeny podobiznami slavných Norů. Při platbách se běžně přijímají šeky a kreditní karty.

Při cestě do Norska je dobré si předem zakoupit mapy od nakladatelství freytag & berndt, kterou tvoří čtyři mapy v měřítku 1 : 400 000. Moře proniká hluboko do pevniny hustou sítí fjordů. Většinou se pevnina zvedá z moře příkrými i několik set metrů vysokými stěnami, místy jsou při úpatí erodovány mořem tak, že vznikají několik kilometrů dlouhé převisy pod kterými mohou proplouvat lodě. Norové patří ke skandinávské větvi germánských národů severozápadní Evropy, které se zformovaly na antropologickém jádru severských normanských kmenů ( Vikingové, tj. obyvatelé mořských zálivů). Norština je germánský jazyk, vlivem specifických rysů politického, hospodářského a kulturního vývoje se vyvíjela po dvojí linii. V Norsku se dnes prakticky mluví dvěma jazyky, které se navzájem značně liší syntakticky, ale především slovní zásobou a výslovností.Forma zvaná riksmal nebo bokmal se vyvinula na základě hovorového jazyka městského obyvatelstva, výrazně ovlivněného dánštinou a církevní němčinou

Hlavní město Norska je Oslo, založené 1048 ve výhodné dopravní poloze v hloubi Oslofjordu. V současné době má asi 1 milion obyvatel a je nejvyšší koncentrací průmyslu, dopravy a služeb spojených s jeho funkcí hlavního hospodářského, politického i kulturního centra. Autory norské hymny jsou Björnstern Björnson ( slova ) a Richard Nordraak ( hudba ). Největších výšek dosahuje v masivu Jotunheimen (doslova Domov obrů) - Galdhöppigen - 2469 m, Glittertind - 2465 m. Severně od něj se prostírají známá pohoří Dovrefjell, s vrcholy nad 2000 m a Romsdal, s fantasticky členitými formami reliéfu. Morfologická členitost terénu a dostatek srážek se promítají v husté říční síti, kterou tvoří vesměs krátké, ale vodnaté řeky s prudkým spádem a četnými peřejemi a vodopády. Zejména při západním pobřeží v areálu Sognefjordu, Hardangerfjordu a Trondheimsfjordu. Celková plocha jezer činí přes 13 000 km2. Největší jezero je Mjösa s rozlohou 364 km2.

Podnebí - je pozitivně ovlivňováno přímořskou polohou země. Proto je zdejší klima bez ohledu na polohu ve vysokých zeměpisných šířkách velmi mírné, zejména při západním pobřeží. Rovněž co do množství srážek existují značné rozdíly mezi západním pobřežím (průměrně 3000 mm) a ostatním územím. Průměrné lednové teploty se pohybují od -3°C na severu do +1°C na jihu. Letní teploty jsou docela chladné...průměrná teplota v červenci se řadí okolo +15°C. Vegetace se mohla rozvinout jen v níže položených oblastech. Hospodářsky nejcennější jsou lesy, které však zabírají jen 23% rozlohy země. Norsko má nejvíce elektrické energie na světě a s velkým předstihem se řadí před vyspělé kapitalistické země. Těžba ropy se rychle rozvíjí a neustále přibývá ropných vrtných věží.

PHM-10,70NOK

čerpačky otevřeno 7-20h a někde jsou samoobslužné. V kanystrech se může bezcelně dovést 10-20l nafty ale trajekty nepovolují plné kanystry.

NOR-Narvik

foto foto

68°26'21"N,17°25'44"E

Navštěvujeme malé válečné muzeum II.war-Postboks 513, N-8507 Narvik-kousek na jih od Narviku děl.baterie po levé straně silnice-Většina exponátů jsou v norštině, ale můžeme si vypůjčit popisy v angličtině, Vstupní výdaje NOK 50 pro dospělé, Nok 25 pro děti. Muzeum je otevře denně během letního času, až do 9PM pondělní- v sobotu, až do 6PM v neděli.

Nic moc muzeum, uvnitř jsou uniformy a pár zbraní, město není taky bůhvíco. http://www.warmuseum.no/

NO-Trajekt Melbu

68°29'55"N,14°48'02"E

Z Andenes 1 trajekt v Melbu-Fiskebol na Lofotech-158NOK- krásná cesta trajetem kolem malých ostrůvků

NO-camping-SANDSLETTA CAMPING

foto

68°20'6.57"N,14°29'48.39"E

Vyjíždíme z trajektu mezi obrovské hory které jakoby rostly přímo u moře. Nádherná údolí se zálivy nás nutí stavět a filmovat jak diví. Přijíždíme do našeho campu Sandsletta-cena 110NOK http://www.camping-lofoten.com

PO

9.7.

NO-LOFOTY- Svolvaer

68°13'58"N, 14°33'57"E

Navštěvujeme hlavní město Lofot Svolvaer.Je to takové menší ospalé městečko s přístavem, ale sehnali jsme zde v centru jednonohý stativ ke kameře. Super. Nikde jsem ho neviděl. Neodolal jsem se vyfotit s místním umělcem.

NO-Lofoty-Henningsvaer

Přijíždíme po silnici s nádherným výhledem na celé Lofoty. Vítá nás klenutým mostem krásná rybářská vesnice s mnoha obchůdky a malou sklárnou, krásným velkým i malým přístavem..

Jsou tady vidět malé domky i velké vily.

NO-Lofoty-The beach by Fredvang overlooking Ramberg

68°05'57"N, 13°08'04"E

Mořská písečná pláž s nádherným pískem ale fakt se v tý ledovce nedá koupat.

NOR-Reine-Lofoten

67°56'07"N,13°05'16"E

Přijíždíme k turistickému centru Lofot REINE, odsud vyjíždí lodě na verlibí safari, nejhezčí podled je ale z parkoviště nad vesnicí jak na vesnici tak na fjord poblíž.

NO-Sorvagen

NO-A-Lofoty

foto

67°53'17"N,13°00'48"E

67°52'44"N,12°58'51"E

A – rybářská vesnička, nejjižnější sídlo ostrova Moskenesoya, skanzen.. je živoucím „muzeem“ života na Lofotech..Část vesnice funguje jako místní skanzen, červené domy trčí na kůlech přímo nad mořem, paráda. Všude jdou cítit ryby, nacházíme sušáky s treskama. Fotíme se i u nejkratší cedule na světe.

NO-Vikten

68°8'35.50"N,13°18'55.41"E

Stará ztracená vesnička ze jedním uměleckýn sklářem jenž má na břehu postavenu haciendu plnou jeho nápadů.

NO-Lofoty-Nusfjord

68°01'48 " N, 13°20'53" E

Asi nejhezčí na Lofotech původní rybářská vesnice s jedinečnou atmosférou, krásným přístavem a historickou rybárnou, je na listině UNESCO

NO-Lofoty-LAUKVIK-půlnoční slunce

Jedem o půlnoci s Lukášem omrknout a nafilmovat půlnoční slunce. Vyjíždíme za vesnici poblíž kamenného mola čouhajícího do severního moře a koukáme co je poblíž lidí! Divadlo může začít. Je to napínavé a je to moc hezké.

NO-camping-SANDSLETTA CAMPING

ÚT

10.7.

NO-Trajekt z Lofot Svolvaer-Skutvik

Odjíždíme z Lofot vděčni za krásné počasí a od tohoto okamžiku se  bude naše cesta ubírat vždy blíže k domovu. Trajekt Svolvaer-Skutvik –jezdí každé 2h a bez rezervace (470NOK) a má krátkou zastávku na ostrově Skrova kde se s námi honí dva čluny řízené malou asi 12letou holkou a 10letým klukem. Má pocit že tady mají děti celkem bezstarostný život.

http://www.periscope.cz/katalog/tabulky-detail.html?id=157

a cesta autem

Nejkrásnější cestou v Norsku přes krásná údolí a hory, jezera, prostě nádhera! Nemáme foto jen kamerový záznam páč Lukáš vzadu chrápal a nefotil. Ono se mu zdálo všechno už moc stejný.

ST

11.7.

NO-Saltstraumen

foto foto

67°13'49"N,14°36'30"E

Po několika hodinách jízdy mimo jiné i dlouhými tunely dorážíme na další místo co chceme navštívit. Tím místem jsou obrovské víry Saltstraumen-proud až 40km/hod-až 300-400m3/s--největší mořský vír na světě, který vynáší nad hladinu ryby. Chechtaví racci čekají těsně nad hladinou na úlovek, který jim skočí sám až do zobáku. Proudy při odlivu a přílivu proudí rychlostí 30km/h !! Parkujeme na severní straně mostu pod pilířem a lezeme pěšky na most. Mírně prší ale čekáme na ten správný okamžik jako ostatní zvědavci z řad turistů. Když to vypukne tak do vírů najíždí gumový člun s těmi kteří nelituji tučného vstupného aby si sílu a rychlost vírů vyzkoušeli takříkajíc v reálu.

plán vírů v červenci 2007:

Dat
1/7	00:16	06:44	12:39	18:45
2/7	00:53	07:22	13:19	19:23
3/7	01:31	08:02	14:00	20:03
4/7	02:11	08:44	14:43	20:45
5/7	02:53	09:28	15:28	21:30
6/7	03:38	10:16	16:16	22:20
7/7	04:26	11:08	17:10	23:18
8/7	05:20	12:05	18:11
9/7	06:21	00:25	19:19	13:07
10/7	07:32	01:40	20:31	14:13
11/7	08:47	02:55	21:37	15:20
12/7	09:57	04:04	22:35	16:21
13/7	10:59	05:04	23:25	17:16
14/7	11:54	05:57		18:05
15/7	00:12	06:44	12:42	18:48
16/7	00:55	07:27	13:26	19:27
17/7	01:36	08:08	14:07	20:04
18/7	02:15	08:46	14:47	20:39
19/7	02:54	09:23	15:25	21:15
20/7	03:31	10:00	16:05	21:54
21/7	04:10	10:40	16:47	22:40
22/7	04:52	11:24	17:36	23:38
23/7	05:41	12:17	18:37
24/7	06:44	00:52	19:49	13:19
25/7	08:00	02:14	20:59	14:27
26/7	09:14	03:25	21:55	15:30
27/7	10:14	04:22	22:40	16:23
28/7	11:02	05:08	23:20	17:10
29/7	11:45	05:49	23:58	17:51
30/7	12:25	06:27		18:30
31/7	00:35	07:04	13:04	19:08

http://www.bodoe.com/?c=21&PR=37_165_1&sp=NO

NO-Bödo camp

67°16'16"N, 14°25'30"E

Camping na letišti, hnusný počasí a do toho i v dešti nalétávají na přistání přímo nad námi většinou turbovrtulová letadla

ČT

12.7.

NO-Bödo

foto foto foto

80NOK (60NOK studenti)

67°16'31"N, 14°23'48"E - muzeum

Letecké muzeum -Muzeum leží na silnici vedoucí na letiště. Půdorys muzejní budovy je super sám o sobě - podobá se obrovité vrtuli! Muzeum samo o sobě je velkolepé a kdo se zajímá o letectví tak bude nadšen! Exponáty naaranžované jako ve skutečném příběhu, utajované U2, samozřejmě že nechybí "moje" Cattalina, spousta trenažerů, funkčních modelů, zabezpečovací systémy, stihačky z II.War, vybavení pozemního zázemí apod., dokonce můžete vylézt na řídící věž a je to pohled jako doopravdy páč muzeum je vlastně umístěno na jednom konci opravdového letiště. Na prohlídku je třeba aspoň celé dopoledne a to my nemáme. Mamka sedí jak jinak v autě a pospává, páč ji takový věci jako nás chlapi nezajímaj. Aspoň si odpočine a my se snažíme samosebou prohlídku v rámci možností zkrátit. Stejně nám to trvalo skoro 3 hodiny.

NO-Mo i Rana-- severní polární kruh-hranice

66°33'57"N,15°21'09"E - parking

Polární kruh - to je pomyslná rovnoběžka se souřadnicemi 66°33´s. z. š., ohraničující tzv. polární vrchlík naší zeměkoule. Odtud na sever se teoreticky rozkládají polární oblasti, arktida. V Norsku leží polární kruh v oblasti Nordlandu a protíná jediné dvě zdješí silnice - pobřežní č. 17 a mezinárodní E6 mezi obcemi Krokstrand a Stodi. Podle mapy se po E6 blížíte k onomu fatálnímu kruhu, ale v okolní krajině to není vidět. Je zalitá sluncem a břehy řeky Rany lemují zelené louky. Bojíte se, abyste magickou rovnoběžku neminuli, protože silnice odbočuje do řídkého křivolesí. Stromy jsou tady každoročně sužovány sněhen a promrzlou půdou, takže jsou celé pokroucené, vykloněné a rozsochaté. Les, většinou tvořený břízami a borovicemi, je nízký a vypadá jako houf vrávorajících kmenů. Po pár kilometrech jízdy mizí a za ním se rozbíhá k severu skalnatá, zvlněná a bezlesá krajina - mechovo-lišejníková tundra. Vítr tady fičí tak silně, že div nesmete auto ze silnice. Blízkost polárního kruhu je téměř hmatatelná. Země je pustá, šedá a prokřehlá. A pak už se u silnice objevuje odbočka k velké kruhové budově s vlajkoslávou a symbolikou polárního kruhu. Jsme ve výšce přes 700 m, na 66°33´s. š. Vše je tady nové, decentně okázalé, promyšlené. Jedinečná turistická atrakce. Ve vyhřáté budově se pohybuje spousta lidí, zatímco venku pobíhá jen pár fotografujících otužilců. Aby turisté venku zbytečně nemrzli, je nad slavnou rovnoběžkou postavena prosklená budova a v mramorové podlaze vyznačuje hranici arktidy měděný pás. K horám pokrytým bílými ledovci na západním horizontu směřují pouze malá stáda sobů a neviditelný polární kruh. Na jeho přítomnost jen sem tam upozorňují kamenní mužíci. Silnice začíná klesat k dalšímu z mnoha fjordů a zde začíná jeden z norských paradoxů - za magickou rovnoběžkou nevlídná tundra mizí a mění se v ráj na zemi. Objevují se pole a louky, od moře vane vlhký, teplý vítr.

Děláme na polárním kruhu pár společných fotek, Čechů je tady víc než domácích a tak není problém si o fotku říci, kupujeme na památku značené kameny, pokládáme krtečka na šutry okolo počmárané mohyly aby bylo vidět že jsme tady byli z česka, všude kolem jsou trolí domečky a dokonce i české nápisy! Je poměrně zima a tak fotíme, kamerujem a páč tady jinak nic nejni tak jedem dál.

NO-Korgen-camping

66°04'29"N,13°50'28"E

Dojíždíme v klidu a pohodě do zeleného údolí a zde je u řeky plné ryb pravý nefalšovaný rybářský camping Korgen, chatka v campu--4lůžka v přepočtu 1850Kč a to samosebou jde mít to "lacino".

PÁ

13.7.

NO-Torghatten

65°23'28.94"N, 12°5'32.79"E - Torghatten

Jedinečný skalní útvar. Skála v podobě klobouku s otvorem skrz přesně uprostřed. Otvor je 160m dlouhý, 35m vysoký a 15-29m široký.

Projíždíme zajímavou horskou krajinou kde na jezírkách objevujeme divoké lekníny. Míjíme na vyhlídkové silnici zákoutí krásných fjordů a při pohledu k tomuto zvláštnímu útvaru je již z dálky vidět díra ve skále. Konečně jsme na malém parkovišti, začíná být hic a vydáváme se úzkou cestičkou do skal nahoru k díře, která odsud zespoda ještě není vidět. Asi po půl hodině jsme u severního vstupu s krásným výhledem na sever. Po lávkách postupujeme dále do otvoru a po čtvrt hodince pomalého postupu jsme na druhém jižním konci, ze kterého je výhled na moře jako někde v Karibiku. Neuvěřitelné na to, že jsme poblíž severního polárního kruhu! Děláme rodinné foto a vracíme se pomalu k autu. Objíždíme horu po soukromé cestě a fotíme ještě horu z druhé jižní strany od moře. Při návratu na asfaltku nás pronásleduje majitel této soukromé cesty, ovšem jsme rychlejší a mizíme honem ve spleti místních silniček.

K Torghattenu se váže následující legenda:

Na severu v Hålogalendu sídlili dva mocní králové, král Sulitjelmy a král Vågåkallen, kteří byli odděleni Vestfjordem. Oba měli trápení se svými dětmi. Vågåkallen měl neposlušného syna Hestmanna a král Sulitjelmy měl sedm vzpurných dcer. Král Sulitjelmy poslal své dcery do Landega, kde žila jejich sestra panna Leka, Lekamøyen. Zvečera se šly dívky vykoupat k moři a tam Leku zahlédl Hestmann. Tento jediný prchavý pohled probudil v Hestmannovi horoucí touhu a rozhodl se zmocnit se Leky pod rouškou noci. Na hřbetě koně, v plné zbroji a s chocholem vlajícím ve větru cválal k jihu za svitu měsíce. Vlající plášť halil jeho mocná ramena. Jakmile ho dívky spatřily, daly se na úprk. Po chvíli však všechny klesly v Alstahaugu vyčerpáním a jenom Leka pokračovala ve svém marném úniku. Na nedalekém útesu sledoval nerovný závod král hor. Úsvit se blížil a na východě začaly zlátnout mraky. Hestmann viděl, že již Leku za skrytu noci nedostihne a proto vložil do svého luku šíp, aby Leku sklál. Šíp vylétl z lučiště, ale králi hor se Leky zželelo a vrhl svůj klobouk do cesty Hestmannova šípu. Šíp proklál klobouk, který zachránil Lekce život. V tu chvíli vysvitlo slunce a vše se proměnilo v kámen.

Trajekt-Holm-Vennesund

NO-camping Steinkjer???

Projíždíme krajem ve kterém se nachází na silnicích opravdu hodně dobytka hlavně ovcí, a tyto zde mají dokonce vlastní dopravní značku. Celé stádo leží rozpláclé na silnici a hřeje se o asfalt. Navečer (měřeno hodinkami protože stále platí že noc tady je až v zimě a to půl roku nepřetržitě) se ubytováváme v nějakém celkem neznámem místě, kde nás na břehu obyčejně vyhlížející řeky překvapuje malý motýlek který dokáže svým kokonem jenž obalí kolem celého stromu tento strom zcela zahubit. Neuvěřitelné!

SO

14.7.

NO-pevnost Steinvikholm

NO-Vaerneský kostel

NO-Trondheim

63°32'37.71"N,10°48'47.14"E - Steinvikholm
63°27'18"N, 10°57'17"E - Vaerneský kostel
63°25'46"N,10°23'23"E - parking Trondheim
63°25'34"N,10°23'49"E - katedrála

Severně od Trondheimu blízko břehu fjordu se nachází na stejnojmenném ostrově malá pevnost Steinvikholm, pochází z 1525 a vybudoval ji poslední arcibiskup z Trondheimu a byl na ní schovanej když ho vyháněli. Dá se při odlivu na ní jít pěšky suchou nohou. My jsme šli po lávce. Dovnitř jsme se nedostali páč na pevnosti provádí celkovou rekonstrukci dva lidi. Takovým tempem to budou dělat 100let a pak začnou znova. Parkovné před lávkou je dobrovolné do kasičky na dřevěný boudě.
Kousek před Trondheimem (za letištěm vlevo, vlastně na konci ranveje) je Vaerneský kostel 13.st s nádherným oltářem a vyřezávanými konci trámu ve tvaru fant.hlav. Zvenku vypadá jako běžný venkovský středoevropský kostelík ale uvnitř je hlavně bych řekl útulný.

Nidarosova katedrála v Trondheimu, vstupné 40NOK/os a arcibiskupský palác (vstupenka platí z katedrály), platíme do katedrály a jsme upozornění výrazně u vchodu nějakými najatými studenty, že prý NO foto! Cha cha! Přemísťuji kameru v ruce z obvyklé polohy nahoře do polohy "držmo dole zezhora v dlani" a vše filmuji se zavřeným LCD. Jsou spokojeni že jsem uposlechnul a již si mne nikdo nevšímá.To LCD potom dokonce otevírám k sobě směrem nahoru a to by na mne museli koukat zezhora aby je napadlo že je kamera zapnutá.  Malá červeně svítící ledka ze předu kamery není v tom mumraji moc vidět a ještě ani to přeci nedokazuje že zrovna filmuji, že? Je to taková běžná katedrála jakých je třeba ve Francii hodně a je dokonce menší a skromnější než naše Svatovítská v Práglu. Scházíme po schodech do podzemí mezi náhrobky slavných Norů a poté opouštíme katedrálu i Trondheim do kterého když vjíždíte musíte platit 20NOK mýtné a míříme na jih.

NO-trajekt Halsa-Kanestraum

63°04'07"N, 8°13'44"E
172NOK
http://www.fjord1.no/mrf/default.asp?page=341&pagesub=26

NO-Atlantická cesta

foto foto foto foto foto

63°00'57"N, 7°20'32"E

Propojení mnoha šérových ostrůvků na pobřeží Atlanstkého oceánu několika neuvěřitelně zakroucenými mosty. Je severně od Andalsnes (i severně od Molde), resp. mezi obcí Bud a městem Kristiansund. Zná ji mnoho rybářů, kteří sem jezdí lovit ryby i potápěči.

Atlantická cesta, jejíž stavba byla po desítky let diskutována a plánována, se konečně v roce 1989 stala realitou. Pozoruhodná je tím, že prochází přes ostrůvky a zálivy, a obzvláště za dnešního větrného počasí a velkých vln projíždíme se zvláštním pocitem, že jedeme opravdu mořem. Jsme najednou v pobřežním světě, v jeho floře i fauně, která je tak odlišná od hor, které jsme opustili. Přijíždíme do malých rybářských osad a jsme obklopeni červenými loďkami pohupujícími se ve slaném, tyrkysově modrém a věčně neklidném Norském moři. Na molu mají norští rybáři neustále připraveno své rybářské nádobíčko, ryby se suší na stojanech a fouká. Fouká hodně. Až tak, že místní obyvatelé mají své domky obstavěny větrolamy a ví dobře co činí. Název Atlantská cesta je skutečně věrný svému jménu – blíže k Atlantiku se už snad nemůžeme dostat. Věčný vítr od moře ohýbá několik málo stromků, které se cestou občas objeví, kamenné žulové útesy se hrdě tyčí proti rozbouřenému moři. Míjíme malé bílé domečky krčící se na břehu a rozložité usedlosti ve vnitrozemí jsou pouhou vzpomínkou…

Vyjíždíme na první ostrůvek a jsem celý natěšený, páč to na internetu vypadalo jako děsně dobrodružný. Je to obyčejná asfaltová silnice s pěknými klenutými mosty a hezkým výhledem, nic víc. Zastavujeme na asi nejpoužívanějším ostrově a fotíme okolí a sebe a zase okolí. Možná to ani nestálo za tu zajížďku. Žádný adrenalin z toho necítím.

NO-Camping Molde

Je už dost pozdě podvečer a tak hledáme místo na spaní ale volný kemping v této obydlené části jaksi nejde použít a tak bereme za vděk kampu hned u silnice do Molde. A zase na potvoru ve směru startovací dráhy letiště i když už ne tak blízko jako to bylo minule.

NE

15.7.

NO-Trajekt Molde-Vestnes
229NOK

Poloprázdný trajekt páč ráno v neděli nikdo mimo nás neblbne, a naproti jede také prázdný trajekt z Vestnes. Zatímto já fotím pohlednicové záběry dává se náš Lukáš do řeči s nějakým hudebníkem který se živí ježděním po barech a svatbách. Začal s námi mluvit sám když zjistil že jsme Češi.
http://www.fjord1.no/mrf/default.asp?page=341&pagesub=21

NO-Trollstigen-údolí Trollů

62°27'14"N,7°39'53"E - vrchol Trollstigen
62°27'14"N,7°39'53"E - vodopády Gudbrandsgjuvet

Za prozaickým označením komunikace č.63 se ukrývá legendární Trolí stezka –Trollstigen, která je pravděpodobně tou nejznámější serpentinovou cestou v Norsku. Otevřel ji v roce 1936 král Haakon VII. Ale tato cesta není jen cestou do propasti, nabízí nám i dech beroucí výhledy na fjord Ĺndalsnesfjorden, údolí Isterdalen i hory nazývané „Biskup“, „Král“, „Královna“ a také samozřejmě Trolltindane, kde leží nejvyšší kolmá stěna Evropy. Všechny tyto ostré a krásné vrcholy stoupají od fjordu až do téměř dvou tisícových výšek. Silnice je otevřena pouze sezoně, cca 15.5. - 31.8., dle stavu sněhu i stavu silnice, která je silnou erozí každý rok poničena padajícím kamením. Je to bomba, dneska nám počasí dopřává nádherné počasí, minule jsme neviděli téměř nic protože pršelo a byla mlha. jdeme se podívat na blízkou vyhlídku nad kolmou stěnou, fotíme a stavíme trolí domeček. Kdo postaví trollí domeček, tak ten se sem prý dle pověsti ještě vrátí. Nahoře jsou všelikeré obchůdky na ty turistické suvenýry, parohy sobů, kůže apod. Jdeme se vyčurat, nic nekupujem a sjíždíme nádhernou horskou planinou s jezery u kterých je hanba nezastavit, a dále na druhou stranu pohoří Rondal dolů, krajinou kde dokonce pěstují jahody k další zajímavosti po tzv.zlaté cestě road 63 a to jsou ve Valldal vodopády u silnice Gudbrandsgjuvet. Je to impozantní systém proláklin 5m širokých a 20m hlubokých, kterými valí voda z pohoří Romsdal dolů do fjordu. Norové to mají zmáknuté, udělali nad nimi chodníky, takže jde fotit z několika úhlů. Na parkoviště přijeli Japonci a bude tady husto, a tak čeká raděj cesta ke trajektu Linge.

NO-trajekt Linge-Eidsdal
140NOK

62°17'03"N, 7°11'34"E

http://www.fjord1.no/mrf/default.asp?page=341&pagesub=13

NO-Geiranger-vyhlídka Ornvingen

foto foto

62°07'34"N, 7°10'01"E

Chceme se z výšky podívat na světoznámý fjord Geiranger ve kterém je 7 vodopádů tzn."7 seter". Minule jsme ho viděli odspodu z vyhlídkového trajektu a bylo to impozantní. Na odpočívadle Ornvingen ve skále je nacpáno a všichni jsou na plošince ze které je vidět jak na jednu stranu k vodopádům tak na druhou stranu do přístavu a nad ním k hoře Dalsnibba na kterou za chvíli pojedem.Dole v přístavu si všímáme poprvé lodi která pendluje po pobřeží Norska se sbohatlými Angličany kteří to zde utrácejí svoje těžce nabyté libry šterlinků. Ještě několikrát se s ní setkáme na svém putování. Před tím než vyjedeme na Dalsnibbu tak je ještě odpočívadlo pod ní a odtud je nejkrásnější velmi publikovaný pohled na tento nejznámější fjord Norska. My jsme hjo trochu přikrášlili naším Krtečkem aby bylo vidět že jsme tady byli a není to jen nějaké foto z internetu.

NO-Dalsnibba
cca 90NOK

62°02'55"N,7°16'11"E

Přijíždíme k hoře Dalsnibba (1500mnm) po jedné z nejvyšších scénických cestách Norska. Zde je potřeba zaplatit mýto za možnost odbočit a vyjet po zpevněné (občas nezpevněné) cestě až nahoru. Nahoře je velké parkoviště, dalekohledy na Eura, a krámek s upomínkovými předměty. Výhled jako prase. Jak na údolí Geirangeru tak i jinam. Okolní příroda je i v létě zimní. fučí tu a klidně se stává že začne chumelit. Zase kolem jsou pohádkové scenerie, jezera, ledovcové splazy, závěje.. Tato hora je totiž soukromým majetkem

NO-Loen-camping

61°52'34"N,6°49'03"E

Zase se ubytováváme z nouze protože jsme provlhlí. Kupujeme si chatku kde se Míšovi daří rozbít gauč.

PO

16.7.

NO-Kjenndal ledovec

61°44'58" N, 7°01'59" E

Tento ledovec jsme si vybrali protože nás tlačil čas a ledovec byl na cestě a patří mezi ty známé. Cesta k němu velmi plochá snadná od parkoviště a nebo loďkou--nedotčená příroda, autem se dá přijet až těsně pod ledovec.Vyrazili jsme tedy až vlastně téměř k díře ledovce.

NO-Utvik

61°46'46"N,6°29'53"E

Zastavujem na náhorní planině nad Utvikem kde jsou krásné staré dřevěné chatky a kde si nyní Norové staví svoje nová sídla. Jsou zde krásné výhledy směrem k Byrkjelu.

NO-Boyabreen-ledovec

61°28'58"N,6°45'04"E

Vyjíždíme z tunelu kterým končí skalnaté údolí Knosjesfjorden s hladkými skalisky a hned vlevo je vidět ledovec Boyabreen. Ten ubývá 0,5m ročně. Prší ale přesto zajíždíme co nejblíž a jdeme to fotit. Myslím že vzhledem k počasí je už ledovců pro dnešek dost.

NO-kostel Kaupanger

61°10'60"N,7°13'60"E - kostel 
Dřevěnný kostel a nádherný hřbitov- Kostelem nás provází mladý kastelán který umí dobře anglicky a tak se dozvídáme že kostel byl postaven v 16st, že jeho konstrukce napodobuje obrácenou loď a že pod kostelem je pohřben nějaký výběrčí daní kterého lidi utloukli když je terorizoval. Dobrý návod! A že na obraze na boku je vyobrazen a celá rodina nějakého metsenáše včetně jeho mrtvých dětí!
http://www.stavkirke.org/stolpekirker/kaupanger.html

trajekt Kaupanger-Layerdal

61°09'38"N, 7°20'12"E

Laerdal Tunnel nebo Aurland (sněžná cesta)

foto-tunel

60°57'16"N, 7°21'42"E - Aurland

25 km dlouhý tunel-nejdelší pozemní tunnel na světě, „Laerdalstunnel“, který je 24,5 km dlouhý, výstavba trvala v letech 1995 - 2001 a stála 976 mil. NOK. Máme 2 možnosti - jet asi 30 min tunelem a nic nevidět nebo si najet 20 km nádhernou přírodou na planině Aurland. Jedeme přírodou a věřte-udělali jsme moc dobře. Sněhová pole, jezera v mlze, krávy na příjezdu do této výšky, sněhové mantinely ve výšce 1300mnm, zamrzlá jezera-Super, super! A pak nakonec sjedeme dolů k vyhlídce Look out nebo taky Platform 2 odkud je dole Sognefjord jak na dlani. Nádherné panorama z téměř letecké výšky bere dech. Sjíždíme do Aurlandu přístavu a co nevidíme. Stará známá chlastací loď!

NO-Stalheimskleiva

60°50'7.42"N,6°40'51.47"E - hotel Stalheim
60°50'22.33"N,6°41'52.86"E - odbočka na nejprudší silnici

Silnice se stoupáním 20% a vodopád, nahoře je hotel Stalheim se zahradou. Drze vcházíme do hotelové zahrady a fotíme se na vyhlídce.

NO-vodopády-Tvindefossen

foto

60°43'36" N, 6°29'19" E

Mohutný široký vodopád ke kterému vždy zajíždí autobusy s turisty na WC. jsou tu opět stánky na trpaslíky :-) pardon na upomínk.předměty a dá se jít až pod vodopád ovšem v pořádné pláštěnce. Fotky se dají dělat ale až z větší vzdálenosti z důvodu vodní tříště.

NO-VOSS

10-17h

60°38'33"N, 6°25'43"E - folkemuzeum

na severu města VOSS v parku Molstertunet v obci Skulestadmo je Voss Folkemuseum-skanzen--celá 400let stará vesnice funguje jako skanzen.Zajímavosti: struktura norské střechy, past na králíky, postele.....
www.vossfolkemuseum.no

foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto

NO-trajekt Kvanndal-Utne

NO-Hardangerfjord

60°17'14.21"N,6°35'29.36"E

Tzv.námi pojmenované třešňové údolí kolem Hardangerfjordu. Všichni tady nedělají nic jinýho než že pěstují na obrovských plantážích přikrytých sítěmi a igelity třešně. Je to divné páč nahoře jsou pláně celoročně pokryté ledem.

NO-Latefoss vodopády
foto

59°56'51"N,6°35'02"E

Superpěkné vodopády na cestě hned u silnice. Poznáte je z dálky podle toho že najednou na silnici něco kouří. On totiž vodopád teče pod silnicí. Je zase u toho samozřejmě kiosek na zbytečnosti na památku. Nám jsou památkou pěkné fotky a kamerový záznam.

NO-Camping Sand

59°27'15"N,6°23'10"E

Nějaká uklízečka nás ubytovává páč majitel nikde u hotýlku co je vedle campu není. Vzala peníze a řekla ať si postavíme stan někde u živého plotu. I zde potkáváme v umývárně čechy kteří si nás všimli sami a dali to hlasitě najevo.

NO-Trajekt Nesvik-Hjelmeland

59°15'42"N,6°9'32.82"E

ÚT

17.7.

NO-Kjenndal ledovec
80NOK parkovné

foto foto foto

58°59'25"N,6°08'17"E - parking
58°59'22"N,6°11'22"E skála

Světoznámá stolová skála nad fjordem-2hodiny pěšky od parkoviště. Jde se od začátku dost z ostra do kopce. A to nikdo netuší co to je 7km lezení po šutrech v prudkých stoupáních. Pravda, místy jsou i dřevěné chodníky ale jen přes chráněné bažiny. Před vlastní skálou jsou ještě k vidění a osvěžení malá jezírka a pak už vlastní skála která se tyčí nad fjordem. Je zde fakt kupa lidí, dokonce i češi, všichni se fotí na hraně skály a dospělí drží své děti aby jim do té hloubky nedejbože nesklouzli. Začíná se zatahovat a asi bude pršet. Proto se zvedáme, utahujem boty, a jde zpět. Asi po 20minutách začíná fakt pršet a to je teprve docela horror lést směrem dolů po mokrých kamenech a kde se z cestičky stává potok. A to dokonce jdou ještě lidi směrem ke skále dokonce s kojencem na zádech! Na parkoviště přicházíme tak vyfluslý že jsme takhle ještě asis nebyli. Docela se mi klepají nohy na pedálech při odjezdu z parkoviště. Ale stálo to zato.

NO-trajekt Oanes-Lauvvik

58°54'21"N, 6°04'31"E

NO-Sirdalsveienská silnice

Průjezd nádhernou oblastí kudy vede Sirdalsveienská silnice. Obrovské neobydlené prostory a když se někde objevilo něco jako městys tak to bylo většinou lyžařské centrum. Zimní aktivity zde v oblasti Sirdal zahrnují 6 lyžařských letovisek pro zimní radovánky.  BjornestadLyžařské centrum, Alsheia Ski centrum, Sirdal Alpine centrum, Fidjeland Ski centrum, a Adneram Ski. Běžci na lyžích mohou těšit se z tuctů z cest přes velkolepý terén v Sirdalu. Letní aktivity zahrnují turistiku a říční plavení dříví. Přijíždíme k sypané hrázi přehrady Staudamm jenž drží jezero Roskrep-Fjord. Okolo všude je náhorní planina asi 900-1000mnm.

NO-camping Valle - TVEITEN

59°11'29"N, 7°31'49"E

Hledáme camping a daří se nám nalézt jeden krásný s historickými budovami a skanzenem kousek bokem od silnice. Objednáváme jak jinak opět chatku páč prší a nechce se nám nic budovat a chceme pohodlně spát všichni v posteli.

NO-kostel Eidsborg

59°27'14"N,8°01'05"E

Dřevěný kostel při cestě, byl nyní zavřený kvůli opravám, takže jsme očumovali jen kolem a počůrali okolní keře. Patron kostela je St.Nicholas z Bari, rekonstrukce kostela proběhla v r.1927 a postaven byl v polovině 13 st.
http://www.stavkirke.org/stavkirker_kart.html

NO-kostel Heddal

59°34'42"N,9°11'0.9"E

Projíždíme kolem dalšího dřevěného kostela Heddal a tak jdem k němu. Všimli jsme si že norové konzervují dřevo nějakým smradlavým asfaltem či co. Dovnitř se kupují lístky v nějaké restauraci naproti a tak na to prdíme. Nakoukli jsme dovniř jen technikou. Prostě stačí strčit ruku když ten před váma ukazuje lístek hlídači.

NO-Oslo

Není ještě pozdě a tak hned po příjezdu do Osla (zaplatíte dvacku za mýtné a vjezd do města při výjezdu z dálnice) odbočujeme na poloostrov Bygdøy, kde jsou hlavní muzea v Oslu. Vikingské muzeum, (muzeum vikingských lodí (40,- NOK/os.)-před muzeem je parking pro návštěvníky muzea zdarma!. Jsou zde tři lodě vytažené z jílu někde u Oslofjordu. Sloužily jako pohřební lodě a proto společně s nimi bylo vytaženo i velké množství šperků a předmětů denní potřeby). Muzeum Kontiki a Fram navštěvujeme. První ukazuje vybavení a dobu vikingů, Kontiki je vlastně rákosový člun RA a Fram je zajímavé tím že v budově je postavena polární loď Fram s doprovodnými exponáty. Něco jako Vassa ve Stockholmu.

NO-Camping Ekeberg-Oslo

59°53'52"N, 10°46'28"E

Běžný městský camp plný lidí, hledáme klidné místo na konci campu

NO-VOSS

10-17h

60°38'33"N, 6°25'43"E - folkemuzeum

na severu města VOSS v parku Molstertunet v obci Skulestadmo je Voss Folkemuseum-skanzen--celá 400let stará vesnice funguje jako skanzen.Zajímavosti: struktura norské střechy, past na králíky, postele.....
www.vossfolkemuseum.no

foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto, foto

NO-trajekt Kvanndal-Utne

NO-Hardangerfjord

60°17'14.21"N,6°35'29.36"E

Tzv.námi pojmenované třešňové údolí kolem Hardangerfjordu. Všichni tady nedělají nic jinýho než že pěstují na obrovských plantážích přikrytých sítěmi a igelity třešně. Je to divné páč nahoře jsou pláně celoročně pokryté ledem.

NO-Latefoss vodopády
foto

59°56'51"N,6°35'02"E

Superpěkné vodopády na cestě hned u silnice. Poznáte je z dálky podle toho že najednou na silnici něco kouří. On totiž vodopád teče pod silnicí. Je zase u toho samozřejmě kiosek na zbytečnosti na památku. Nám jsou památkou pěkné fotky a kamerový záznam.

NO-Camping Sand

59°27'15"N,6°23'10"E

Nějaká uklízečka nás ubytovává páč majitel nikde u hotýlku co je vedle campu není. Vzala peníze a řekla ať si postavíme stan někde u živého plotu. I zde potkáváme v umývárně čechy kteří si nás všimli sami a dali to hlasitě najevo.

NO-Trajekt Nesvik-Hjelmeland

59°15'42"N,6°9'32.82"E

ST

18.7.

NO-Oslo
foto foto foto

59°53'54" N, 10°45'22" E

Prohlídka města, zase 20NOK mýto za vjezd-přijíždíme autem až k radnici, bez navigace páč se nám večer posrala tím že jsme nechali zapnutý ipaq a bylo to. Parkujeme za hlavní dominantou Osla- radnicí. Hned vedle je Nobelovo centrum kde se udělují ty slavné ceny, a dále potom je moderní část Osla s různými zajímavými přitažlivými sochami. A najednou vidíme starou známou! Vyhlídková chlastací loď AURORA se kterou jsme se již několikrát na svých cestách Norskem potkali. Všechno fotíme a pokračujeme do staré části Osla, hlavně jdeme ke královskému paláci, k národnímu divadlu, parlamentu. Ulice jsou poměrně vylidněné, je ráno a Norové asi vyspávají střízlivost (v Norsku je totiž prohibice). Natáčím poslední sekvence v Oslu a chysáme se pomalu na návrat domů. Sbohem Oslo, sbohem Norsko, naši synové sem asi ještě určitě pojedou se svými rodinami.

panorama přístav 360st

NO-Camping-Oslo

59°53'54" N, 10°45'22" E

ČT-PÁ

19.-20.7.

Cesta domů přes Malmo a Trelleborg do Sassnitz trajektem a Německými dálnicemi domů

trajekt do Německa 110EUR

Postřehy z cestopisů:

Zvláštnosti norské dopravy:

Tunely:
Tak těch si opravdu užijete. Na západním pobřeží jsou všude a my jsme jich projeli asi 250 (ano, počítali jsme je). Neprojížděli jsme žádným zpoplatněným tunelem. Tunely jsou obousměrné, často úzké, málo osvětlené, občas neosvětlené. Projížděli jsme nejdelším silničním tunelem na světě (Lærdal), spirálovým tunelem (kousek před Oddou) a podmořským tunelem (Lofoty).

Trajekty:
Rychlý způsob překonání fjordu. Objet se to stejně většinou nedá a pokud ano, tak vás trajekt stejně vyjde levněji a je rychlejší. Cena za auto a posádku se pohybuje kolem 130,- NOK. Na některých jde uplatnit sleva na ISIC kartu. Na Lofoty jsme jeli z Bodo do Moskenes. Plavba trvá asi tři a půl hodiny a celkem stála 843,- NOK. Vhodný je Kinedryl. Rezervaci jsme nepotřebovali, v informačním středisku nás poslali přímo do přístavu do fronty na trajekt. Byli jsme tam ale na začátku sezóny, v sezóně může být situace horší (ale maximálně počkáte na další trajekt).

Mýtné:
Mýtné na dálnicích se platilo pouze u Trondheimu (kolem 20,- NOK) a dále se platí při vjezdu do větších měst (Oslo, Trondheim, Bergen) vždy kolem 15-20,- NOK. Nám se však občas podařilo z placené centrální části vyjet a tak jsme museli platit znovu - nebo jsme projeli bez placení. Bergen je o víkendu zcela zdarma.

Parkovné:
Ve větších městech je v sobotu odpoledne a v neděli povolené stání na ulici bez placení. Stejná situace je při parkování přes noc. V době dopravní špičky se platí stání na ulici (kolem 10,- NOK za hodinu). Podobné ceny jsou i v hromadných garážích.

Odpočívky:
Odpočívky najdete snad u všech komunikací. Někdy jsou malé, ale většinou je u nich alespoň stůl. U těch větších jsou záchody (většinou i s toaletním papírem), někde teče i voda (občas i teplá!!!). Co mají společné je čistota, nikde není "nasráno" a neválejí se tu odpadky. Jsou to výborná místa pro stavbu stanu. U nejkrásnějších odpočívek je většinou kempování zakázáno (jinak by jim lidi nejezdili do kempu, když na odpočívce je krásně střižená travička, záchody, teče tam teplá voda a to všechno je zadarmo).

Mosty:
Nejúžasnější mosty jsou mezi jednotlivými ostrůvky na Lofotech a Vesterálech. Platili jsme pouze za přejezd přes nový Svinesundský most mezi Norskem a Švédskem (17,- NOK). Doporučujeme ale jet přes starý Svinesud (platit stejně budete, ale dá se tam zastavit a můžete si nový most prohlédnout - je nádherný).

Dánské mosty:
Ty jsme přejížděli cestou zpět. Mezi švédským Malmo a dánskou Kodaní je Oresundský most (polovina na mostě, druhá polovina podmořský tunel, 32,- EURO) a mezi ostrovy v Dánsku je Velký Belt (18 km dlouhý most, dva pilony tohoto mostu jsou nejvyšší body Dánska, 30,- EURO).

Trajekt do Skandinávie:
Jeli jsme ze severního Dánska (Hirtshals) do jižního Norska (Kristiansand). Plavba trvala šest hodin lodí Christian IV, my jsme pluli přes noc a plavbu jsme využili ke spánku. K tomuto účelu jsme si s sebou na palubu vzali karimatky a spacáky - k autům se v průběhu plavby nedostanete. Ležení jsme rozdělali na zemi v jedné z hromadných místností se sedadly. Lístek jsme objednávali přes CK Periscope a měli jsme poslední předsezónní plavbu (byla o dost levnější). Trajekt jsme objednávali s předstihem v březnu.

Ubytování:
V celé Skandinávii můžete stanovat kdekoliv (i na soukromém pozemku, pokud není oplocen nebo zemědělsky využíván a není tam pes - měli by jste dodržet vzdálenost 150m od obydlí) a tohoto jsme hojně využívali. Spali jsme většinou na odpočívkách, bočních lesních cestách, parkovištích. Na některých odpočívkách je kempování zakázáno (většinou to bývají zrovna ty nejhezčí....), ale jednou jsme toto v nouzi porušili. Nejhůře se nám hledaly místa na spaní na západním pobřeží, ve vnitrozemí to bylo daleko lepší. Za nocleh jsme platili pouze jednou a to v NP Rondane u chaty Dørålsætre (50,- NOK osobu/noc). Za to jsme však využili místního zázemí - WC, sprchy. Cena za kemp je asi 200,- NOK za celou naši posádku (auto, 2 stany, 4 osoby).

Vstupné:
Typická cena vstupného je 40,- NOK. Tuto cenu najdete jak do sloupového kostela, tak do muzea v Oslu i do katedrály v Trondheimu. Dají se většinou uplatnit slevy na dítě, s kartou ISIC to bývá horší. Vstupné je zde poměrně drahé.

Potraviny:
Ceny potravin jsou vysoké. Nejlevnější chleba je Kneippbrot (různé ceny od 7,- až po 18,- NOK, podle druhu obchodu,  a taky je-li nebo není krájený). Jedná se o něco jako grahamový toustový chleba, vcelku dobrý. Dále jsme kupovali nugetu a marmeládu (nejlevnější cca 10,- NOK / 500g). Pivo bez alkoholu stojí kolem 7,- NOK a je úplně hnusné, s alkoholem kolem 16,- NOK a je dobré. Dají se koupit pouze 0,3l láhve. Prázdné láhve se dají vrátit v obchodě (1,- NOK). My jsme měli jídlo na celé tři týdny s sebou, díky tomu jsme výrazně ušetřili.

Orientační ceny:

Benzín:
Cena benzínu se v průměru pohybovala lehce nad hranicí 10,- NOK. Nejlevnější jsme tankovali u Ålesundu (9,40 NOK), nejdražší u polárního kruhu (11,60 NOK). Obecně lze říci, že nejlevnější je u větších měst s přístavem a nejdražší na odlehlých benzínkách ve vnitrozemí.

Platební karty:
Občas to vypadá, že se v Norsku hotovost téměř nepoužívá. Benzínku, která nebere platební karty jsme v Norsku nenašli. Spíše naopak - po zavírací době (typicky 22 hodin) se zavře obchod a benzín si načerpáte u samoobslužné benzínky na kartu. V obchodech je placení kartou samozřejmostí. Za parkování na ulici nebo v hromadných garážích zaplatíte kartou. Mýtné na komunikacích a při vjezdech do měst pochopitelně také. Karty ale přijímají i na tržnici. Jediné co se pravděpodobně neplatí kartou jsou trajekty přes fjordy. Ale to nemáme ověřeno, možná že v budce se platit dá (většinou ale auta seřazená ve frontě prochází člověk s příruční kasou).
Nyní doplním stručný návod na čerpání benzínu na samoobslužné benzínce. Najedete ke stojanu a přejdete k platebnímu terminálu. Strčíte kartu dovnitř, zadáte PIN, proběhne kontrola, vyzvednete si kartu. Tlačítkem zadáte číslo stojanu z kterého budete čerpat. Přejdete ke stojanu a tlačítkem vyberete typ benzínu či nafty. Načerpáte potřebné množství paliva a přejdete zpět k platebnímu terminálu. Znovu strčíte svou platební dovnitř, ta vám okamžitě vyjede zpět společně s účtem. Tento poslední krok je důležitý, ukončíte tím v podstatě své tankování a nikdo nemůže dále tankovat na Váš účet. Funguje to naprosto spolehlivě, neměli jsme s tím nejmenší problémy a výpis z účtu naší banky byl v pořádku. Navíc je to i rychlejší než chodit do krámku. Škoda, že podobný systém nefunguje i u nás.

Neuvěřitelné (pro nás z ČR):
Na silnicích se jezdí ohleduplně a přesně podle předpisů. Nikdo nikam nespěchá, nikdo zbytečně nepředjíždí. Výsledkem je příjemná jízda bez neustálého stresování koho potkáte za zatáčkou v protisměru. Během tří týdnů na cestách jsme neviděli jedinou dopravní nehodu.
Na silnicích nenajdete žádné výtluky. I na málo využívaných vedlejších silnicích. Odpočívky jsou čisté, trávníky posekané, odpadky odvezené a na záchodech je dostatečná zásoba papíru i na hodně silné případy....
Ve větších městech (Tronheim a pod.) si můžete půjčit městské kolo. Stojany s těmito koly najdete na několika místech rozesetých po městě. Princip je stejný jako u nákupního košíku v supermarketu. Vložíte 20,- NOK minci a uvolní se zámek. Přejedete na druhou stranu města k jinému stojanu, kolo zamknete a 20,- NOK mince vám vypadne zpět. Toto opravdu nechápu.... a bohužel si to u nás nedokážu představit.
Všude po celé Skandinávii visí s hrdostí vyvěšené státní vlajky. Je to velice hezký a příjemný zvyk, který činí už tak nádhernou krajinu ještě přátelštější a útulnější.
Další specialitkou jsou samoobslužné chaty na horách (spravované organizací DNT). Na benzince či v obchodě si vezmete klíč od chaty, na chatě si vezmete složenku, kterou poté zaplatíte (nezkoušeli jsme, princip placení je možná trochu odlišný), klíč vrátíte zpět. Na chatě jsou i dostatečné zásoby jídla pro případ nutnosti, ty také s radostí zaplatíte. Nikdo po Vás samozřejmě nic nekontroluje..... to si také u nás nedokážu představit.

Průvodci, mapy:
Jako hlavního průvodce jsme používali Norsko od Rough Guides. Tento průvodce byl už postarší, ale v roce 2005 byl vydán nový a aktualizovaný.
Jako hlavní přehlednou mapu jsme používali čtyřdílnou mapu Norska od Freytag&Berndt (jižní dvě části 1:250 000, dvě severní části 1:400 000). Mapy pohoří se těžko shánějí a jsou hodně drahé. Také jsem se velmi špatně orientoval do jaké části Norska daný mapový list zařadit. Proto jsme pro plánování výletů používali "Nejkrásnější turistické trasy" od Freytag&Berndt, konkrétně "Jižní Norsko" a "Švédsko - Jih a střed". Bohatě postačuje.
Další norské průvodce jsme měli od Freytag&Berndt, Globus a Merian.
Informace o zajímavých cílech jsme čerpali na internetu z různých cestopisů, kterých se dá najít mnoho. Jezdí sem dost lidí, nejnavštěvovanější hory jsou Jotunheimen, Rondane,.... Naskenované mapy pohoří se mi na internetu nepodařilo sehnat.

Komunikace:
Anglicky se domluvíte všude. Domluvili by jste se i německy, ale moc nedoporučujeme (na II. světovou válku asi Norové jen tak nezapomenou).

Lidé:
Norové jsou pohodáři a nikam nespěchají.

Turisté:
Nejvíce je zde německých důchodců v karavanech. Je jich tady opravdu hodně. V karavanu 3+1 jedou většinou dva, pokud jedou tři páry tak jedou třemi karavany. Na noc si zajedou do kempu. Potkali jsme pár Čechů, jeli většinou plně obsazeným autem a spali stejně jako my, "v příkopě" ve stanu.

Počasí:
My jsme na něj štěstí neměli a první dva týdny nám vytrvale pršelo. V noci pršelo ještě častěji než přes den. Kvůli špatnému počasí jsme zrušili pár výletů (Kjerag, Lofoty, NP Rago,...). Ale poslední týden už bylo perfektní.

Cestování jinak než autem:
Železničních tratí tady moc není a kvůli vysokým cenám se vyplatí InterRail. Navíc železnici musíte doplňovat neméně drahým autobusem. Jízdu na kole 14 dní v dešti si nedokážu představit, ale pokud máte štěstí na počasí, tak je to paráda.

Informace na internetu:
CK Periscope - objednání trajektu, informace
www.bodoe.com - tady najdete časový rozhvrh přílivů a odlivů pro oblast Saltstraumenu
"Jak chutná sever" - krásné fotografie z cesty po Skandinávii
Seznam.cz - sekce Norsko
Atlas.cz - sekce Skandinávie
Centrum.cz - sekce Skandinávie